Popis: Objekt je národní kulturní památkou České republiky. Celý areál dolu s přilehlou koksovnou a vysokými pecemi tvoří neopakovatelné panoráma Ostravy. Ve snaze těžit uhlí v místě jeho spotřeby založil důl Hlubina majitel Vítkovických železáren Salomon Mayer Rothschild v roce 1852 v tzv. Františkově údolí. Vznikl tak navazující vedle sebe situovaný technologický tok od těžby uhlí, přes jeho úpravu, výrobu koksu až po produkci železa. V roce 1854 byla 24 m od stávající jámy založena jáma větrní. Šlo o první případ v revíru, kdy byly centrální jámy zbudovány vedle sebe. 1873 byl instalován na jámu dvouválcový parní stojatý těžní stroj s Kraftovým rozvodem (Vítkovické železárny). 1892 tento stroj nahrazen silnějším (500 HP, opět Vítkovické železárny) a byla vztyčena vzpěrová ocelová těžní věž. 1871 důl pronajat na dobu 25 let nájemní společnosti Vítkovické kamenouhelné doly. Po skončení nájmu byl důl v roce 1895 začleněn do vzniklého Vítkovického horního a hutního těžířstva. 1899 postavena nová budova koupelny a cechovny podle architekta Felixe Neumanna. 1925 koupelny rozšířeny architektem Otakarem Bémem, který respektoval původní kompozici a nový objekt propojil se starším krčkem. 1921–1924 bylo období nejvýznamnější přestavby dolu. Byla uvedena do provozu nová těžní jáma, stávající těžní změněna na větrní a stávající větrní zrušena. Torzo stávající jámové budovy bylo přebudováno na kompresorovnu. Na novou těžní věž navazovala strojovna s největším parním strojem revíru o výkonu 3000 HP s ventilovým rozvodem Gutehoffnungshütte (Vítkovické železárny). Ve 20. letech 20. st. byla postavena třídírna a úpravna. 1931 k dolu připojen Důl Šalomoun. 1946 důl přejmenován na Důl Bohumil Laušman podle sociálnědemokratického politika. 1948 důl přejmenován zpět na Důl Hlubina. Poslední významná přestavba proběhla v letech 1957–1961. Jáma tehdy dosáhla konečné hloubky 1023 m a byl postaven komplex nových koupelen a cechovní haly eliptického tvaru v duchu bruselského stylu. V rámci přestavby byl připojen Důl Generál Jeremenko. 1992 těžba uhlí ukončena. Jámy zasypány v letech 1995 a 1996. Důl vytěžil odhadem 56 mil. tun uhlí ze slojí jakloveckých a hrušovských vrstev. Hloubka dolu dosáhla až 1200 m. Kromě budov se v areálu dochoval elektrický těžní stroj Škoda z roku 1940, elektrický turbokompresor Breitfeld-Daněk z roku 1922, povaly v jámové budově a v kotelně také čtyři kotle Garbe z let 1914–1917, které sloužily k pohonu parního těžního stroje a poté jako pomocný zdroj tepla. Zdroj: Matěj, M., Klát, J., Korbelářová, I., 2008: Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava, NPÚ, ú. o. p. v Ostravě. ISBN 978-80-85034-52-3.
Web: http://www.dolnivitkovice.cz/
Ostrava: industriální průvodce was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.
Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.