Důl Anselm - strojovna

Ostrava: industriální průvodce

Popis: Objekt je kulturní památkou České republiky. Počátek důlní činnosti je doložen již roku 1782, kdy bylo baronu Gruttschreiberovi propůjčeno právo razit štoly Juliána a Vilemína. Většina důlních děl pak přešla ve 30. letech 19. st. z rukou místní pozemkové vrchnosti do vlastnictví Olomouckého arcibiskupství. 1835 byla založena svislá jáma jako základ dolu. V roce 1843 získává důl Salomon Mayer Rothschild jako součást koupě Vítkovických železáren. V roce 1855 získává vlastnická práva jeho syn Anselm Salomon Rothschild. V té době je doložen název dolu Anselm. Nejprve se asi těžilo pomocí žentouru, 1847 byl instalován parní těžní stroj z roku 1842. Ten sloužil střídavě pro těžbu a čerpání vody. Byl tak zřejmě prvním parním strojem, který sloužil v revíru k těžbě uhlí, neboť předtím byl součástí dolu Jan v Šilheřovických dolech, kde poháněl jen vodotěžní zařízení. Samostatný parní stroj pro těžbu uhlí byl v provozu od roku 1852 do roku 1872. V 50. letech 19. st. se na důl Anselm převáděla těžba z okolních mělkých dolů vrchu Landek. Byla postavena těžní budova úhlového typu s architektonickými fortifikačními motivy. V roce 1871 byl důl pronajat na 25 let nájemní společnosti Vítkovické kamenouhelné doly. 1894 prodán Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu. 1884 postavena 1,5 km dlouhá visutá lanovka k Severní dráze Ferdinandově s roční kapacitou 50000 t. Lanovka tehdy přecházela přes státní hranici mezi Pruskem a Rakouskem-Uherskem. V letech 1907–1915 došlo k výrazné přestavbě areálu. Vznikaly objekty z režného zdiva, které vidíme dnes. 1908 vznikla vlečka včetně železničního mostu přes tehdejší hraniční řeku Odru. 1909 postavena nová třídírna a úpravna. Nad jámou vztyčena 38,5 m vysoká vzpěrová těžní věž (Vilémova huť, Altwasser v Německu). Nová strojovna se segmentově řešeným štítem opisujícím tvar příhradového nosníku v duchu geometrické premoderny byla zasazena do prudkého svahu. Ve strojovně byl v roce 1914 zprovozněn parní těžní stroj (Gutehoffnungshütte v Oberhausenu, výkon 2000 HP), poté byl 1975 sešrotovaný. 1942 důl přejmenován na Petershoffen I–IV. 1946 přejmenován na Masaryk I, 1952 přejmenován na Eduard Urx na památku komunistického novináře umučeného v koncentračním táboře. 1964 byly organizačně doly Eduard Urx, Stachanov a Vítězný únor sloučeny v jeden velký podnik Důl Vítězný únor, n. p. Ostrava a důl Eduard Urx se stal jeho závodem č. 2. 1973 těžba uhlí jámou na Landeku ukončena. Třídírna uhlí zrušena a parní těžní stroj odstaven a nahrazen těžním zařízením 4K 1270 s elektrohydraulickým pohonem ve věži (OKR-ZAM Ostrava). 1992 jáma zasypána vyjma vrchní části, která je využívána muzeem. To bylo otevřeno 1987 jako podnikové pod značkou OKD a v roce 1993 bylo otevřeno pro veřejnost. Součástí prohlídkové trasy je také pohled do historických štol Albert a František. Zbytek podzemních prostor je naaranžován v suterénu kompresorovny a bývalé strojovny. Důl vytěžil asi 18 mil. tun uhlí ze slojí hrušovských a petřkovických vrstev. Dobýváno bylo z hloubky až 700 m. Zdroj: Matěj, M., Klát, J., Korbelářová, I., 2008: Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava, NPÚ, ú. o. p. v Ostravě. ISBN 978-80-85034-52-3.

Web: http://www.landekpark.cz/

Comments

Ostrava: industriální průvodce was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.

Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.