Popis: Kulturní památka České republiky. Důl byl založen v roce 1891 pod názvem Nová jáma nájemní společností Vítkovické kamenouhelné doly. Vzhled objektů navazoval na blízko situované Nové Vítkovice vystavěné z režného zdiva. Objekty byly uspořádány kolem ústředního nádvoří s jámovou budovou a vzpěrovou těžní věží uprostřed. Roku 1895 se staly všechny pronajaté doly součástí Vítkovického horního a hutního těžířstva a název byl změněn na Důl Louis podle vlastníka společnosti Louise Rothschilda. 1911 nahradil původní těžní stroj z roku 1897 nový dvouválcový parní těžní stroj (Pražská strojírenská akciová společnost, ventilová soustava Pošmourný). 1922 instalováno druhé, pomocné těžní zařízení – parní těžní vrátek, pro který byla postavena provizorní dřevěná těžní věž na společném stavebním základu kolmo na věž stávající. 1925 instalován parní těžní stroj o výkonu 1200 HP. Starý stroj přestavěn na elektrický pohon a přesunut místo provizorního vrátku. Dřevěná konstrukce byla vyměněna za ocelovou a celé zařízení bylo uvedeno v roce 1929 do provozu. Obdobná sdružená těžní věž se nachází také na Dole Petr Bezruč ve Slezské Ostravě. 1942 důl přejmenován na Steinböck, zřejmě po vídeňském advokátu Dr. Steinböckovi. 1946 důl přejmenován na Generál Jeremenko a pak na Maršál Jeremenko na počest velitele sovětské armády, která osvobodila Moravskou Ostravu. 1943 založena ústřední těžní jáma, jejíž hloubení bylo dokončeno až po válce v roce 1966. Nad jámou byla postavena těžní věž kladivového typu s nadzemní strojovnou a elektrickými těžními stroji systému Koepe (ČKD). Po zprovoznění ústřední jámy byla dosavadní těžní jáma přestavěna na větrní. Na dosavadní větrní jámu byl přemístěn elektrický těžní stroj Siemens-Schuckert z končícího Dolu Jindřich v Moravské Ostravě. Stroj má unikátní systém elektrických brzd. 1992 těžba na dole ukončena a větrní jáma byla v roce 1996 zasypána. Od roku 1997 je důl s druhou větrní jámou a vtažnou jámou vodním dolem, který odčerpává z uhelného revíru pod Ostravou důlní vody. Jámy jsou osazeny čerpadly. Vyčerpané vody jsou vypouštěny do řeky Ostravice. Důl vytěžil asi 32 mil. tun uhlí ze slojí jakloveckých a hrušovských vrstev. Konečná hloubka dolu byla 1200 m. Zdroj: Matěj, M., Klát, J., Korbelářová, I., 2008: Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava, NPÚ, ú. o. p. v Ostravě. ISBN 978-80-85034-52-3.
Ostrava: industriální průvodce was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.
Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.