Důl Alexander - větrní

Ostrava: industriální průvodce

Popis: Objekt je kulturní památkou České republiky. Důl založila v roce 1896 Severní dráha Ferdinandova. Pojmenován byl na počest hraběte Alexandra Palaviciniho, presidenta společnosti. Důl byl otevřen dvěma jámami – těžní a větrní. Těžní jáma byla vybavena parním dvouválcovým těžním strojem Breitfeld-Daněk s Kraftovým ventilovým rozvodem o výkonu 700 HP. Větrní jáma měla parní ventilátor Guibal (Strojírny knížete Salmy, Blansko) a ventilátorem Halsbach (Vítkovické železárny, elektrický pohon Siemens-Schuckert). 1901 větrní jáma vybavena parním dvouválcovým těžním strojem (Bromovský, Schulz a syn). Stavba dolu byla sestavena do velkorysé architektonické koncepce tzv. přeskupené kompozice čestného dvora do provozní koncepce důlního podniku. Hlavní osu směrem k přiléhající trati Frýdlantské dráhy tvořil komín a kotelna, po stranách se přidávala křídla v podobě obou jámových budov s těžními věžemi zdobené balustrádami, nárožními vázami a dalšími prvky. Komín v hlavní ose kompozice tvořil obecný symbol průmyslového provozu, jehož srdcem byly parní stroje ve strojovnách po stranách (dnes zbourány). Na hlavní kompoziční osu navazovala kolmo komunikace lemována alejí akátů. Kolem komunikace byly rozmístěny provozní a další objekty. Současně s výstavbou dolu probíhala stavba hornických kolonií. Na důl s kolonií navazoval park, který dále rozvíjel barokizující koncepci. Celek byl v roce 1913 narušen v nejcitlivějším místě mezi dvěma jámovými budovami výstavbou uhelného prádla. 1926 došlo ke sloučení s dolem Hermenegild (pozďejší Zárubek) a k převedení těžby na jeho jámu. Na místě původní strojovny byla postavena nová s elektrickým těžním strojem (Škoda) a provedena výměna těžní věže, což znamenalo další narušení jednotného měřítka a hmotového pojetí objektů se shodnými věžemi. Poslední modernizace proběhla v 50. letech 20. st. Větrní jáma byla vybavena elektrickým těžním strojem (Škoda Plzeň). 1976 byly zásoby uhlí v hloubkách pod 1000 m převedeny na Důl Jeremenko ve Vítkovicích a pro jejich vytěžení byla na tomto dole založena nová hluboká patra. Alexandrovy jámy byly přebudovány na výdušné. Po ukončení těžby byly jámy v letech 1993 a 1994 zasypány. Důl vytěžil vlastní jámou asi 7 mil. tun uhlí ze slojí jakloveckých a hrušovských vrstev. Konečná hloubka dolu byla 1120 m. Demolicí uhelného prádla došlo paradoxně k rehabilitaci přeskupené kompozice čestného dvora, která je jediným známým příkladem svého druhu. Zdroj: Matěj, M., Klát, J., Korbelářová, I., 2008: Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava, NPÚ, ú. o. p. v Ostravě. ISBN 978-80-85034-52-3.

Comments

Ostrava: industriální průvodce was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.

Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.