Tekija Blagaj

Bosna a Hercegovina

Popis: Tajemná dervišská rezidence nebo-li klášter (tekija z tur. tekke), která sloužila potřebám řádu Súfi nejen jako místo pro setkání jeho členů, ale i jako noclehárna pro súfistické poutníky. Na místě staršího bogomilského poutního místa jí nechal vystavět turecký sultán před rokem 1664 a interiér je, jako v jediném objektu tohoto typu v BiH, zařízen v klasickém tureckém stylu s dodatečnými barokními prvky. Celý komplex zahrnoval původně 5 objektů: kromě samotné rezidence také další dva domy, mešitu a tzv. turbe tedy mauzoleum. V průběhu staletí procházel několika revitalizacemi a rekonstrukcemi a byl aktivně využíván až do roku 1925, kdy zemřel i její poslední šejch Sejdo Šehović. Bohužel ale Ústav pro ochranu kulturních památek BiH provedl v roce 1952 nešetrné úpravy, po kterých se v téměř původní podobě dochovala pouze rezidence. Detailní informace o původním využití stavby jsou zahaleny tajemstvím, jelikož bratrstvo Dervišů je pověstné svým asketizmem a vyznáváním jednoho z nejvíce mystických rozměrů islámu. V dnešní době se zde konají pravidelné modlitby, během kterých je omezen vstup do některých prostor rezidence. S ohledem na sakrální využití objektu, vstupujte v odpovídajícím oděvu - zakryté nohy ke kotníkům, ruce po zápěstí a ženy se zakrytými vlasy. V případě potřeby si lze na místě zdarma zapůjčit šátek či dlouhou sukni. Stručná místní historie: Blagajská oblast je kontinuálně osídlena již od roku 7000 př.n.l. jako jeskyně, vesnice, ilirská pevnost, Castrum Romanum, feudální rezidence, sídlo kadiluku resp. kaza (tur. kadılık od slova kadı = soudce, dle arab. qada = souditi), městská pevnost a konečně město. Tento velmi čitelný rukopis lidského osídlení této oblasti sledujeme již od neolitu v Zelené jeskyni. Ilirskou zříceninu z 2. a 1. století př.n.l. římané přebudovali na vojenský tábor (Castrum Romanum). Za dob byzantského císaře Justiniana (527 - 565) byla vystavěna soustava opevněných měst rozprostírající se od města Kostur do Dabrici u Stolce, Blagaje do Biogradu u Konjice. Tehdejší obec Bonu ve své knize popisuje byzantský císař Konstantin Porfirogenet. Konkrétně v Zahumliji, potažmo v systému humské územně-politické formace, Porfirogenet zmiňuje města: Ston, Mokriskik, Oslje, Golumainik (Glumina), Dobriskik (Dabar) a Bona (Blagaj). Christianizace Slovanů zahájená v 7. století, byla dokončena koncem 9. století. První známý princ Zahumlje byl Michael Višević (910 až 950). Od poloviny 10. století do roku 1018 bylo Zahumlje pod makedonskou správou. Za vlády Stevana Nemanje (1114 - 1200) až do připojení k Bosně dominuje správa Srbským státem. Koncem 12. století v blagajské oblasti prefekt Jerko vystavěl kostel sv. Kosmy a Damiána. Bosenský bán Štěpán Kotromanić II. (1322 - 1353) připojuje Zahumlje k silnému bosenskému státu. Bán Štěpán Kotromanić II. vládl "od moře do Sávy, od Cetiny do Driny". V roce 1377 se bosenský šlechtic Tvrtko prohlásil za krále "Srbska, Bosny, Přímoří, Humské země, Dalmácie, Chorvatska, Dolních krajů, Západních krajů". Sandalj Hranić Kosača a jeho synovec Štěpán vládli Humu a Blagaji. Název Hercegoviny, lépe řečeno jeho původ je dohledatelný v období Sandalja Hraniće a pochází z perského slova "her seng" = město kamene. Tvar Hersengovina-Hercegovina lze tedy přeložit jako "kamenná země". Osmané oblast ovládli v roce 1446, kdy do opevněného města Blagaj umístili vojenskou posádku. Do té doby neobydlená část města Subur-bijalni se stal centrem blagajské kazy.Podle ustálené islámské městské struktury bylo město rozděleno do pěti čtvrtí: Císařská, Hasanagina, Dolní Dol, Bunská a Galičići. Pevnost byla vždy zvláštní územní jednotkou. V osmanských dobách bylo v Blagaji sedm mešit, dvě vládní sídla, tři musafirhany (dnešní motorest), medresa (islámská střední škola), dva mekteby (islámská základní škola), tekija (dervišská rezidence), čtyři kamenné mosty, modlitebna a sedm mlýnic s dvaceti osmi mlýny. Proces islamizace zde trval do druhé poloviny 18. století a do roku 1835 byla většina obyvatel islámského vyznání, zatímco za vlády rakousko-uherska se počet křesťanů (katolíků a pravoslavných) zdvojnásobil. Rakousko-uherské období je ve znamení výstavby kostelů, pravoslavného v roce 1893 a katolického v roce 1908.

Adresa: Blagaj, Bosna i Hercegovina

Web: https://tekijablagaj.ba/

E-mail: [email protected]

Telefon: +38761371005

Otevírací doba:: 08:30 - 20:30 hod. každý den

Vstupné KM (BAM):: 2.0

Časová náročnost: 1 hodina

Comments

Bosna a Hercegovina was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.

Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.